Požární bezpečnost je třeba v první řadě řešit v každé domácnosti zvláště. O neblahé statistice a zásadách prevence požárů v domácnostech jsme psali již v předchozích článcích.
Společné prostory bytových domů hrají v požární bezpečnosti velmi významnou roli, a to především v případech, kdy je tato bezpečnost ignorována, ať už jedním nebo více majiteli bytů, ale také nájemníky či družstevníky. V případě požáru v bytovém domě jsou právě společné prostory – chodby, sklepy a především schodiště místem, kudy probíhá evakuace ohrožených osob. V bytových domech nalezneme v drtivé většině případů pouze jedno schodiště, a to je tedy pro obyvatele domu jedinou možnou cestou k záchraně. Zároveň slouží jako zásahová cesta pro hasiče a jiné složky IZS. Chodby a schodiště u velkého množství bytových domů jsou díky jejich zásadnímu vlivu na požární bezpečnost označovány jako tzv. chráněné únikové cesty (CHÚC). Česká legislativa zakazuje obyvatelům bytových domů, ve kterých jsou CHÚC zřízeny, ukládání hořlavých, ale i ostatních předmětů, které mohou bránit evakuaci ohrožených osob a bezpečnému požárnímu zásahu ve společných prostorách, kudy tato cesta vede. V případě porušení této povinnosti hrozí při kontrolách ze strany HZS ČR pokuta vlastníkovi domu do výše 500 000,- Kč. Pravdou ovšem zůstává fakt, že pokuta v plné výši je oproti možným následkům případného požáru jen nepatrná.
Tam, kde jsou na schodištích ukládány hořlavé materiály může při požáru dojít k rychlému zakouření evakuační trasy a ohrožení osob snažících se dostat do bezpečného prostoru. Tyto předměty mohou také značně urychlit šíření požáru do dalších částí obytného domu a tím způsobit mnohem vyšší škody také na majetku. V neposlední řadě zpomalují nebo rovnou znemožňují vnitřní zásah požárních jednotek. Abychom těmto rizikům předcházeli, je třeba se o požární bezpečnost ve společných prostorách bytových domů zajímat, na případné prohřešky upozornit nejen majitele umístěných předmětů, ale také vlastníka bytu, předsedu družstva či jinou odpovědnou osobu.
Pokud vás zajímá, zda je právě ve vašem domě zřízena chráněná úniková cesta či nikoliv, je třeba nahlédnout do příslušné stavební dokumentace. Požárně bezpečnostní řešení (dříve také Požární zpráva) je dokument, který je vypracován u všech staveb projektovaných po roce 1976. I starší objekty však mohou mít tento dokument zpracován, například z důvodu provedených rekonstrukcí, oprav, či jiných stavebních zásahů.
Hasicí přístroje v bytových domech
Také informaci o druzích, množství a umístění hasicích přístrojů nalezneme v již zmíněném Požárně bezpečnostním řešení. Toto množství je stanoveno projektantem a je třeba jej respektovat. Důležité je zmínit, že v průběhu let došlo ke změně v typovém označení hasicích přístrojů a také k úpravě minimální hasební schopnosti. Pokud tedy v projektu naleznete požadavek na hasicí přístroje s hasební schopností (21 A) s typovým označením PG6, tak vězte, že tyto požadavky splňují oba naše neprodávanější přístroje bez nejmenších pochyb, navíc s hasební schopností (34 A) jsou o více než třetinu účinnější při zdolávání požáru, než přístroje (21 A).
Pozn. Co znamená hasební schopnost 34 A? Je to hodnota účinnosti konkrétního hasicího přístroje stanovená odbornou zkouškou. Zkouška probíhá ve specializované zkušebně, kde se postaví hranice z dřevěných hranolů o šířce 0,5 m a výšce 0,56 m, hodnota 34 udává délku této hranice v decimetrech. Hasicí přístroj s hodnotou 34 A tedy uhasí 3,4 m dlouhou hranici za daných zkušebních podmínek. HP s hodnotou 21 A uhasí „pouze“ 2,1 m dlouhou hranici. „A“ u hasicích přístrojů označuje třídu požáru, tedy konkrétně schopnost hašení pevných látek (dřevo, papír, textil, plast,…)
Jak postupovat v případě, že k vašemu domu není k dispozici žádná dokumentace stanovující počet a umístění hasicích přístrojů? Je třeba postupovat dle vyhlášky o „požární prevenci“ (vyhl. 246/2001 Sb.), která stanovuje, že na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu se instaluje jeden hasicí přístroj. Je třeba zdůraznit slova započatých a podlaží. Tedy pokud řešíme pětipodlažní objekt, kdy v každém podlaží je například 120 m2 podlahové plochy, pak z výše citovaného lze vyvodit, že v tomto objektu musí být k dispozici alespoň 5 hasicích přístrojů (pro každé podlaží jeden kus).
Co se týká umístění hasicích přístrojů, zpravidla je řešení takové, kdy v každém mezipatře je umístěn jeden hasicí přístroj (v případě přesahu 200 m2 na podlaží jich musí být více) a dále do sklepa a případně půdních prostor. Každý hasicí přístroj musí být zajištěn proti pádu či převržení a jeho případné uchycení na zeď pomocí držáku je limitováno pouze maximální výškou rukojeti přístroje stanovené na 150 cm nad podlahou. Pokud uchycení na zeď není možné, lze hasicí přístroj postavit také na zem a zajištění proti pádu řešit jiným způsobem, například pomocí řetízku. Při tomto řešení je však třeba připravit se na nutnost časté manipulace s hasicím přístrojem, jelikož se kolem něj dříve nebo později začne hromadit prach a jiný nepořádek.
Je třeba dodat, že hasicí přístroje nelze nahradit hydrantovým ani jiným systémem. Pokud máte v domě hydranty, neznamená to, že hasicí přístroje již nejsou nutností. Toto je velmi častý omyl, se kterým se setkáváme.
Ať už se samotným stanovením druhů a počtu hasicích přístrojů, nebo jejich kontrolou a instalací, vám rádi poradíme, pomůžeme a kompletně zajistíme. Závěrem je třeba dodat, že každá právnická či podnikající fyzická osoba (tedy statutární zástupci vlastníků domů) má dle zákona 133/1985 Sb. §5) odst. 1. písm. e) povinnost pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§11 odst. 1), technika požární ochrany (§11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany (§11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady. S organizací samotné kontroly, a nebo s proškolením preventisty požární ochrany, vám můžeme pomoci ve sdružení CE-SERVIS https://www.ce-servis.cz/cs/ kde nabízíme služby odborně způsobilé osoby v požární ochraně i BOZP a další služby viz odkaz.